Více než 20 druhů sudových vín, největší maloobchodní prodejce vín z Izraele

Vršovická vinotéka

U Vršovického nádraží 264/16
Praha 10
10100
222 938 500
vino-vrsovice@centrum.cz

Ryzlink rýnský

Ryzlink rýnský (zkratka RR, německy Rheinriesling, název dle VIVC Riesling Weiss, nejčastěji nazývaný pouze Riesling) je starobylá, velmi ceněná moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě kvalitních bílých vín. Předpokládá se, že pochází z území dnešního Německa, konkrétně z údolí řeky Rýn. Kromě názvu "Ryzlink" tato odrůda nemá nic společného s odrůdou Ryzlink vlašský. Dle posledních genetických výzkumů lze v rodokmenu odrůdy Ryzlink rýnský objevit odrůdy Gouais Blanc (Heunisch) a Tramín červený.

Gouais blanc (Heunisch weiss) je starobylá moštová odrůda původu Vitis vinifera, dnes pěstovaná pouze na malých plochách převážně na východě Evropy. Po celý středověk, až do poloviny 19. století, byla jednou z nejhojněji pěstovaných odrůd v Evropě. Poskytovala nepříliš kvalitní vína, jako kvantitativní odrůda dávala vysoké výnosy a proto byla velmi oblíbena zvláště mezi poddanými, kteří platili vyráběným vínem daně a desátky. Název „Gouais“ je ostatně odvozen od starého francouzského přídavného jména „gou“, což byl poněkud výsměšný termín, přisuzující odrůdě a vínu roli podřadného pití pro sedláky. Společně s rodinou odrůd Tramín a Pinot je považována za základ moderních středoevropských odrůd. Je rodičem mnoha známých a kvalitních evropských odrůd révy. Genetické výzkumy ukazují, že nejméně 75 dnes pěstovaných odrůd vzniklo spontánním křížením této odrůdy s rodinou odrůd Pinot), jako příklad lze uvést odrůdy Aligoté, Chardonnay či Gamay.[1] Úspěšnost a množství kříženců je vysvětlováno tím, že rodiče jsou geneticky velmi odlišní (rodina Pinot pochází z Burgundska a Gouais blanc odněkud z Panonie) a na vinohradech centrální Francie se obě odrůdy několik století pěstovaly vedle sebe.

yzlink rýnský je starobylá, pozdní moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), pocházející z údolí horního toku Rýna. Dle výsledků genetických analýz (Ferdinand Regner, HBfWO Klosterneuburg, Rakousko)[3] se u této odrůdy v profilu nechají vystopovat znaky tří odrůd. Pravděpodobně posledním partnerem při spontánním křížení byla odrůda Gouais Blanc(Heunisch), ta dala Ryzlinku vitalitu a vysoký potenciál kyselin. Druhým partnerem byl spontánní kříženec odrůdy Tramín červený s některou z autochtonních odrůd z údolí Rýna, která má blízko k divoké révě Vitis vinifera ssp. sylvestris a mohla být z této révy vyselektována usazeným germánským obyvatelstvem, po tomto kříženci zdědil Ryzlink své kvalitativní znaky. Tramín přinesli do údolí Rýna patrně již Římané, druhá, neznámá odrůda vylepšila potenciál Ryzlinku především odolností vůči mrazu a dala mu do vínku i malý rozměr bobulí.

Pěstování Ryzlinku v oblasti horního toku Rýna je možné doložit od roku 1435 (zmíněna z Rüsselsheimu), odtud se dále šířila do údolí Mosely a do všech vinařských oblastí Německa. Zpočátku byla pěstována ve smíšených výsadbách, kde nemohly vyniknout její jedinečné vlastnosti hlavně proto, že hrozny této pozdní odrůdy bývaly sklízeny spolu s ostatními, tedy předčasně. Teprve v 18. století byl odhalen vysoký potenciál této odrůdy, víceméně náhodně. Roku 1775 přivezl kurýr do benediktinského kláštera v Johannisbergu vPorýní s velkým zpožděním povolení ke sběru hroznů od převora tohoto řádu, který sídlil ve Fuldě. Mniši v Porýní čekali trpělivě na povolení, přestože již velká část hroznů byla napadena ušlechtilou plísní šedou. Při sklizni pak zpracovali zdravé hrozny odděleně od hroznů napadených. Jaké bylo jejich překvapení, když z hroznů napadených botrytidou vznikl ten nejlepší Ryzlink.

Největší souvislé vinice o odrůdou Ryzlink rýnský jsou dnes v Německu v oblasti Mosely, ale odrůda se pěstuje na velkých plochách ve všech zdejších vinařských oblastech, roku 2007 byla vysazena na 21.722 hektarech, tedy na 22 % veškeré plochy vinic.

Dnes se RR pěstuje po celém světě a je řazen mezi nejkvalitnější odrůdy pro výrobu bílých vín. Nejvíce jsou ceněny vyšší kvalitativní třídy vín přívlastkových. Tradičními oblastmi pěstování jsou kromě Německa ještě Francie (3.480 ha roku 2007, hlavně v oblasti Alsaska a Moselle), Rakousko (roku 2007 na 1.863 ha), Lucembursko (roku 2008 na 159 ha), Austrálie (roku 2007 na 4.432 ha), ale též například Moldavsko (roku 2007 na 2.400 ha), Nový Zéland (917 ha roku 2008), USA atd., roku 1999 se Ryzlink pěstoval na cca 60.000 ha.

Ve Státní odrůdové knize České republiky je odrůda zapsána od roku 1941, od tohoto roku je zapsána též v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. Některé prameny uvádějí, že Ryzlink k nám dovezl již Karel IV, ale pravděpodobnější je, že zde byl rozšířen řádem Svatého Benedikta v 17. století.

V České republice se pěstuje v Čechách a na jihu Moravy, v údolí kolem řek, na Bzenecku, na Znojemsku a ve Slovácké podoblasti v Podluží a v okolí Strážnice. Ryzlink tvořil kolem roku 1935 asi 13 % rozlohy všech vinic, roku 1999 asi 5 % a v roce 2010 již 7,3 % rozlohy vinic. Průměrné stáří vinic této odrůdy činilo roku 2010 asi 17 let. Na Slovensku se pěstuje na 860 ha, představujících 5,7 % plochy vinic. Od roku 1985 je povoleno pět klonů : PO-27/5, VP-20/9, PO-90/12, VP-23/9 a PO-89/12. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek, Ing. Miloš Michlovský, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice a ŠSV Velké Pavlovice.

Název odrůdy je odvozen od německého podstatného jména „Verrieselung“, v překladu „sprchávání“, toto slovo vychází ze slovesa „rieseln“. Občas se setkáváme se zvláštním označením „Klingelberger“, tento název je odvozen od slova "Klingelberg" (Zvonová hora), což je staré označení pro nejvyšší část parcely Schlossberg, nacházející se v obci Ortenberg, oblast Ortenau v německém Bádensku, která je pověstná kvalitou svých ryzlinků.

RR je předurčený k výrobě kvalitních odrůdových vín, nesoucích jasný odraz ,,terroir“. Předpokladem je vynikající zdravotní stav hroznů a aromatická zralost. Mošt se nechá spontánně prokvasit při 18-22 °C, vína ze spontánního kvašení mají pomalejší vývoj chuťových a aromatických látek, ale poskytují vysokou kvalitu extraktu, chuti a vůně. U vyšších přívlastků je možno použít technologii s využitím čistého kmene kvasinek a kvašení při běžných teplotách. Důležitá je práce se zbytkovým cukrem, aby se předešlo vysokému obsahu alkoholu a byla dosažena harmonie chutě a vůně. V chuti vín RR hraje velkou roli kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se „ryzlinkový fenomén“ projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti pocházejícími z napadení ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku.

Typická vína RR jsou světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny. Široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, květinové, typická vůně je po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena. Chuť přechází od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně peprně kořenitě říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti. Ve vůni a chuti můžeme hledat broskev, zelené i žluté jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ. Chuť je zvýrazněna pikantní kyselinkou, někdy i vyššími a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým a přece dlouho trvajícím vjemem.

Odrůda je považována za nejkvalitnější odrůdu severních vinohradnických oblastí, má vyšší nároky na polohu. O vínu RR se říká, že je to víno králů a král vín. Víno dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny koncem října až začátkem listopadu, protože se aromatické látky vyvíjí především při střídání nižších nočních teplot se slunečnými dny. Poskytuje ve všech jakostních stupních vína s přívlastkem, především však kabinet a pozdní sběr. Výběr z hroznů a výběr z bobulí dává jen v nejlepších letech a při cílené agrotechnice, ale lze se setkat i s víny ledovými. Vhodnost vín RR k dlouhodobé archivaci je známá. Ležením v láhvi vína dosahují špičkové zralosti, mohou se však objevit postupně intenzivnější tóny petrolejové.