Více než 20 druhů sudových vín, největší maloobchodní prodejce vín z Izraele

Vršovická vinotéka

U Vršovického nádraží 264/16
Praha 10
10100
222 938 500
vino-vrsovice@centrum.cz

Sauvignon blanc

Sauvignon Blanc (zkratka Sg) je starobylá francouzská moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pocházející patrně z regionu Bordeaux či z vinařských oblastí na Loiře. Pravděpodobně vznikla spontánním křížením odrůd Chenin Blanc a Tramín.

Sauvignon Blanc je starobylá francouzská moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), pocházející patrně z francouzského regionu Bordeaux či z vinařských oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují, že patrně vznikla samovolným křížením odrůd Chenin Blanc a Tramín. Říká se, že když byl francouzský král Jindřich IV. Navarrský (1553-1610) kojencem, tišil pláč dítěte jeho dědeček tím, že mu potíral rty rozetřeným česnekem a máčel mu je vínem z odrůdy Sauvignon. V dospělosti se každopádně král stal velkým vyznavačem právě této odrůdy.

Sauvignon Blanc je náročná odrůda, z níž jsou v údolí řeky Loiry, v apelacích AOC Pouilly Fumé a Sancerre, vyráběna proslulá odrůdová vína. V oblasti Bordeaux dává (v cuvée s odrůdou Sémillon) suchá bílá vína v AOC Graves a ušlechtilá, sladká vína v AOC Sauternes. Francie je ostatně tradiční oblastí pěstování této odrůdy, byla zde roku 2008 vysazena na 24.473 hektarech, registrováno je zde celkem 21 klonů této odrůdy a kromě výše uvedených apelací tvoří též součást vín AOC Barsac, Loupiac, Sainte Croix du Mont, Bergerac, Monbazillac, Blanc Fumé de Pouilly, Menetou-Salon, Quincy, Reuilly, Valençay, Vin du Haut Poitou, Saint Bris, Cassis a Bandol.

Odrůda je pěstována ve vinařských oblastech takřka celého světa, roku 2007 byla vysazena mimo jiné na Novém Zélandu na ploše 10.500 ha (pověstná jsou zejména vína z oblastiMarlborough), v Jihoafrické republice na 8.872 ha, v Austrálii na 5.544 ha, v Chile na 8.697 ha, v Itálii na 3.000 ha, v Rakousku na 314 ha, v Německu na 336 ha, na celém světě byla roku 2005 vysazena na celkové ploše cca 75.000 ha.

Na naše území se odrůda dostala pravděpodobně s Habány v 16. století pod německým názvem Feigentraube, z toho vznikl kdysi užívaný název Fíkový hrozen. V České republice se odrůda pěstuje hlavně ve Znojemské a Mikulovské podoblasti, roku 1999 tvořila 2,3 % a roku 2010 již 5 % veškeré plochy vinic ČR. Odrůdu se doporučuje pěstovat ve vinařské oblasti Morava. Během 10 let se tedy osazená plocha zdvojnásobila. Průměrné stáří vinic této odrůdy u nás činilo roku 2010 asi 13 let. Do Státní odrůdové knihy České republikybyla odrůda zapsána v roce 1952, roku 2006 u nás byly registrovány čtyři klony. Je zapsána též v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. Udržovateli odrůdy jsou v ČR Ampelos - Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Miloš Michlovský, Ing. Alois Tománek, Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice a Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice.

ázev „Sauvignon“ odkazuje na to, že odrůda byla v době vzniku tohoto názvu považována za selekci divoké révy („sauvage“ znamená v překladu z francouzštiny „divoký“). Přídomek „blanc“, tedy česky „bílý“, označuje odrůdu, jejíž hrozny jsou používány k výrobě bílých vín.

Další, lokálně používaná synonyma odrůdy Sauvignon Blanc jsou : Совиньон зеленый, Гро Совиньон, Пино местный белый, Пино местный цюрупинский (vše Rusko), Beyaz Sauvignon (Turecko), Blanc Doux, B. Fumé, Bordeaux Bianco, Champagne, Douce Blanche, Fehér Sauvignon (Maďarsko), Feigentraube (Německo, Rakousko), Fie, Fie dans le Neuvillos, Fíkový hrozen, Fumé, Fumé Blanc, F. Surin, Genetin, Gentin a Romorantin, Gros Sauvignon, Libournais, Melkii Sotern, Muskat Sylvaner, Muskat-Sylvaner (Německo),Muskatni Sivanec, M. Silvanac, M. Silvanec, Muskatsilvaner, Painechon, Pellegrina (Itálie), Petit Sauvignon, Picabon, Piccabon, Pinot Mestny Bely, Pissotta, Puinechou, Punechon, Punechou, Quinechon, Rouchelin, Sampelgrina, Sarvonien, Sauternes (pozor, nezaměňovat s odr. Sauterne), Sauvignon … Bianco, Blanco, Fumé, Gros, Jaune, Jeune, Petit, White …, Savagnin, S. Blanc, S. Musque, Savagnou, Sciampagna, Servanien, Servonien, Servoyen, Souternes, Sovinak, Sovinon (Rusko), Sovinjon Beli, Spergolina, Surin, Sylvaner Musqué, Uva Pelegrina, Weißer Sauvignon, Zoeld Ortlibi.

Místy se ještě pěstuje mutace odr. Sauvignon Blanc, odrůda Sauvignon Gris s vyšší cukernatostí a s méně pronikavým aroma. Dále jsou samostatně uváděny odrůdy Sauvignon Rosé, Sauvignon Rouge, Sauvignon Violet a Sauvignon Noir. Literatura je v případě těchto mutací nejednoznačná, dalo by se z toho usuzovat, že S. Rouge, S. Rosé a popř. i S. Violet jsou pouze mezní přechodové stavy odrůdy S. Gris. V Katalogu odrůd VIVC Geilweilerhof jsou dále samostatně uvedeny odrůdy Sauvignon Musqué, Sauvignon Précoce aSauvignon Super (poslední jmenovaná je neregistrovaný kříženec Jaroslava Horáka Müller Thurgau x Sauvignon Blanc 3/21. V Itálii je registrován též tetraploidní klon odrůdySauvignon Blanc, uvedený v katalogu odrůd VIVC samostatně.

Odrůdu Sauvignon Blanc (též Sauvignon Jaune) je nutné odlišovat od odrůdy s větším hroznem s dnes používaným názvem Friulano (též Sauvignon Vert, Sauvignonasse, Tocai Friulano). Obě odrůdy byly v minulosti často zaměňovány (takže i v devadesátých letech 20. století byla podstatná část čilských vín s označením „Sauvignon" ve skutečnosti vyrobena z odrůdy Friulano).

Vína odrůdy Sauvignon Blanc patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí a v současné době se těší ve světě velké oblibě, zejména typy, vyráběné s nádechem vůní z nových barikových sudů. V závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína této odrůdy. U jižních typů vín Sg se většinou setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí, hlavně z půd křemičitých (francouzská oblast Sancerre), s víny tělnatějšími z půd hlinitých či s víny s filigránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Bobule odrůdy Sg obsahují vysoce aromatické látky, které zpočátku tvorby mají tóny vůní kopřivových nebo černorybízových až angreštových a při pozdějším zrání pak přecházejí do vůně zralých broskví. V dobrých ročnících je víno plné s typicky broskvově muškátovými aromatickými látkami. V horších ročnících či u neredukovaných sklizní mohou být vína méně plná, „tvrdá“, s převahou kyselin a jejich aroma je kopřivové. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí, je pro mnohé milovníky Sg velmi svůdná. V plné síle se objevuje hlavně u vín z Nového Zélandu (pověstná jsou ta z Marlborough), kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a velký počet slunečných dní při nižší průměrné teplotě.

V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové či paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Zráním vín na lahvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost. Spolu s ní narůstá i vyšší barevný tón vína a plnost. Typická odrůdová vína Sg jsou světle zelenožlutá, intenzivně aromatická, kořenitá, s výraznější kyselinkou a s vyšším obsahem alkoholu, perzistentní v dochuti, s velkou škálou od tónů travnatých a kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, angrešt, kopřivu, kočičí moč, zelený pepř, kiwi s nádechem citronu, grapefruity, broskve, nektarinky, meloun, u vín z obl. Sancerre i minerální tóny a křemen, u sladkých výběrů meruňky, pomeranče, ananas, med, marcipán, tropické ovoce, mango, mučenku, akátový a pomerančový květ, kosatec, fenykl, ale i muškátové tóny. Vína jsou velmi vhodná ke dlouhodobé archivaci.