Více než 30 druhů sudových vín, největší maloobchodní prodejce vín z Izraele

Vršovická vinotéka

U Vršovického nádraží 264/16
Praha 10
10100
774988374 (Ladislav Županič)
737536653 (Jaroslav Lejnar)
vino-vrsovice@centrum.cz

Tramín červený

Tramín červený (zkratka TČ, název dle VIVC Traminer Rot) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín. Je jednou z nejstarších pěstovaných odrůd, podílela se na vzniku mnoha klasických evropských odrůd révy a je oblíbeným partnerem při šlechtění nových odrůd. Původ odrůdy je nejasný a ztrácí se v dávné minulosti.

Tramín patří do skupiny západoevropských odrůd (Proles occidentalis Negr.) Ty se vyznačují menším hroznem i bobulemi, slabším růstem a tenčím révím, které dobře vyzrává a odolává mrazu. Typické jsou pro ně i vína vysoké kvality s vysokým obsahem kořenitých a vonných látek.

Tramín, nebo též Savagnin, jak je odrůda nazývána v regionech Jura a Franche-Comté v severovýchodní Francii, je odrůda s velmi dlouhou historií a navíc odrůda se značným sklonem k tvorbě mutací. Jako u každé takové odrůdy (jmenovat můžeme například odrůdyPinot, Trebbiano Toscano či Gouais Blanc) se u ni během staletí vegetativní reprodukce vyvinulo několik různých forem (mutací, klonů), rozdílných co barvy bobulí, aroma, tvaru a rozměru listů, hroznů atd. Některé z těchto forem máme dnes sklon považovat za samostatné odrůdy, například Gewürztraminer v Alsasku, v italském regionu Südtirol/Trentino-Alto Adige a v Německu, Heida či Païen ve Švýcarsku (odtud pochází odrůda Tramín bílý, pěstovaná za hraběte Šporka na zámku Kuks pod názvem Brynšt a dnes zde opět na malé ploše vysazená), Traminer či Traminer Weisser v Německu, Traminer Aromatico v regionu Südtirol/Trentino-Alto Adige v Itálii. Analýza DNA prokázala, že všechny tyto formy mají stejný genetický základ s pouze nepatrnými rozdíly na úrovni klonů. 

Přes výše uvedené, a nebo právě proto, nám nic nebrání, rozlišovat po vzoru odrůd Pinot tradičně alespoň odrůdy Tramín bílý a Tramín červený, mimochodem, ve Francii jsou v "Catalogue des variétés de vigne" zapsány samostatně odrůdy tři, a sice Gewürztraminer,Savagnin Rosé a Savagnin Blanc.

Tramín červený má podle nejnovějších genetických výzkumů poměrně blízko k volně rostoucí révě lesní (Vitis vinifera ssp. sylvestris) a je pravděpodobně nahodilým křížencem dvou ještě starších, neurčených a dnes již patrně neexistujících odrůd, popřípadě křížencem odrůdy Pinot a neznámé, patrně neexistující odrůdy.

Dlouho se předpokládalo, že místem původu odrůdy je sever Itálie, konkrétně region Südtirol/Trentino-Alto Adige, kde se nachází obec jménem Tramin (Tramino, Termeno). Odtud se odrůda měla šířit do Švýcarska, Německa, do prostoru Střední Evropy a do Francie. Legendu o původu odrůdy rozšířil patrně německý botanik Hieronymus Bock v knize „Kreuterbuch“ z roku 1539. První bezpečně prokázaná zmínka o „vini de Traminne“ (vínech z města Tramin/Termeno) pochází sice již z roku 1242 z Bolzana a později se takové zmínky objevují stále častěji, ale vína nikdy nebyla vyráběna z odrůdy Tramín červený. Ještě počátkem 20. století pěstoval v této obci odrůdu pouze jediný pěstitel, oblíbena zde začala být až po první světové válce. Dnes je zde sice pěstována hojně, ale jde pouze o marketingový tah, Tramín z obce Tramin se prostě lépe prodává. Na severu Itálie neexistují ani žádná lokální synonyma odrůdy, která by zde musela vzniknout, kdyby se tu odrůda pěstovala po staletí.

Další ampelografové kladli postupně původ odrůdy na území dnešního Maďarska, Rakouska či do jihovýchodní Evropy. Nejnověji, dle názoru švýcarského ampelografa Dr. José Vouillamoze, odrůda pochází z oblasti mezi severovýchodní Francií a jihovýchodním Německem, důkazy nachází v genetickém profilu odrůdy v porovnání s profilem a místem původu autochtonních odrůd, kterým je Tramín rodičovskou odrůdou.

Ve Francii je zmiňován Tramín už ve 14. století pod synonymem Savagnin a od 16. století do napoleonských válek bylo jeho pěstování značně rozšířeno. V Alsasku zůstal významnou odrůdou, patří mezi sedm ušlechtilých (noble) odrůd Alsaska. Z Francie se pravděpodobně šířil na východ, ve Falci v Německu je zmiňován už v 16. století (nachází se zde dosud produkční vinice osázená Tramínem již před 400 lety !).

Tramín červený není nikde v Evropě, odrůdou dominantní, daleko spíše je odrůdou doplňkovou, kterou se ovšem pyšní každý výrobce. Jeho víno není komoditou, typickou pro globální trh. V některých oblastech a regionech ale Tramín obzvláště vynikl. Ve Francii je to alsaský department Vosges v Lotrinsku, kde se na svazích stejnojmenného pohoří Vosges (Vogézy) odrůdě velmi daří a dává vzniknout velmi kvalitním vínům. V okolí nedalekého Heiligensteinu, který již ovšem leží v Alsasku, se z Tramínu, z mutace Savagnin Rosé, vyrábí známé víno Klevener de Heiligenstein (pozor ovšem, existují ještě vína z oblasti Alsace Klevner AOC, a ta nevyrábí ani z Tramínu, ani ze Savagninu, nýbrž z odrůd Pinot Noir, Pinot Blanc či Auxerrois). Ve Francii byla odrůda Tramín červený roku 2008 pěstována na 2.920 ha v 8 klonech, z toho 2.500 ha se nacházelo v Alsasku.

Tramín červený je typickou odrůdou všech severních vinohradnických oblastí, od Alsaska přes Německo, kde tvoří podíl 0,8 % plochy všech vinic a vysazen byl především v oblastech Bádensko a Falc, celkem na 831 ha, Rakousko (1 % plochy vinic, 700 ha, rozšířen je především ve Štýrsku), Švýcarsko (48 ha), Itálii (Südtirol/Trentino-Alto Adige, 500 ha), Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko (200 ha), Rumunsko, Moldávii, Ukrajinu. Nový svět ho pěstuje v kanadské Britské Kolumbii, v Oregonu (700 ha) a ve státě Washington (USA), na Novém Zélandu (293 ha), a kde to chladnější mikroklima dovoluje i v Kalifornii (636 ha), v Jihoafrické republice (300 ha) a v Austrálii (842 ha). Odhadem byla odrůda pěstována roku 2010 na cca 9.000 hektarech vinic.

Ve Státní odrůdové knize České republiky je odrůda zapsána od roku 1941, od tohoto roku je zapsána též v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. V současné době ji u nás reprezentuje jeden, roku 1985 povolený klon, PO-202/A. V ČR jsou známé například bořkovické, mělnické, mutěnické, sedlecké a velkopavlovické tramíny. Na Slovensku to jsou tramíny z nitranska a vrábeľska. Ještě v třicátých letech 20. století byl Tramín v ČR zastoupen 4 % z plochy vinohradů, počátkem devadesátých let plochy poklesly na 2 %, roku 2010 je to asi 3,5 %. V ČR se pěstuje nejčastěji v podoblastech Velkopavlovická a Mikulovská, hojný je na Bzenecku, Brněnsku, Čáslavsku, Mutěnicku, Mostecku, roku 2007 byl u nás vysazen na 561 ha. Průměrný věk vinic byl v ČR roku 2010 asi 16 let. Na Slovensku se pěstuje na 2 % z celkové plochy vinic, tedy na 318 ha.

Slovo červený se někdy v názvu vína, vyrobeného z této odrůdy, vypouští. V ČR patří k přípustnému pojmenování, které lze uvádět na vinětě odrůdového vína, právě „Tramín“, nebo také z němčiny pocházející „Gewürtztraminer“. Je to paradox, neboť právě Tramín červený (Traminer Rot, Savagnin Rosé) a Gewürztraminer jsou dvě mutace odrůdy, o jejichž rozdílnosti či identicitě se jsou někteří milovníci vína, ale i nemnozí ampelografové, přít až do poslední sklenky.

Technologicky je Tramín náročný, mošt mívá menší aciditu, kterou je třeba zachovat a pomocí vyšších dávek síry uchovat víno svěží. O Tramínu se říká, že je „požírač síry“. Také je třeba ponechat dostatečné množství zbytkového cukru, kvůli harmonii vína, Tramínu cukr „sluší“. Nejčastější chybou u Tramínu je nedostatek kyselin, víno pak není svěží, převáží jeho plnost, je těžké, někdy až mdlé. Můžeme se setkat i s Tramínem z pozdních sklizní s velmi vysokým zbytkovým cukrem, který bývá obzvláště těžký a ceněný, nebo s víny slámovými a s botrytickými výběry, které přidávají tóny ušlechtilé plísně. Zejména ve světě se pak setkáme i s Tramínem zcela suchým, lehčím, který by se měl pít mladý. Ten se snáze srovnává s víny jiných odrůd a více vyhovuje požadavkům obchodníků. Tramín výrazně reaguje na stanoviště a tak, i když má své typické aroma, ještě do něj přispívá nezaměnitelnými tóny terroiru, není nikdy stejný a nezevšední. V lidovém léčitelství je Tramín, stejně jako jiné aromatické odrůdy, používán k léčení horních cest dýchacích.

Vína nejsou určena pro běžnou spotřebu, ale pro vzácné a slavnostní příležitosti. Vypije se jich většinou méně než vín z méně aromatických odrůd, která často přímo pobízejí k pití. Tramín se navíc i poměrně snadno přepije. Vína lze často poznat už podle jejich zabarvení, jsou zlatožlutá, intenzivnější barvy, než u jiných odrůd, s jasnými zlatavými odlesky, někdy s jemným růžovým reflexem. Mívají vyšší obsah alkoholu a glycerolu, po zakroužení ve sklence zanechávají výrazné oblouky (mosty). Vyšší viskozita vína ve sklence a kapka, rozetřená mezi bříšky prstů svědčí o olejnatosti vín. Některé tramíny se vyznačují aroma exotického ovoce, jako liči, mango či papája, do které se mísí květnaté tóny muškátů a růží. Chuť je těžká, plná, velmi kořenná, extraktivní, s nižší kyselostí a s dominantním „parfémovým“ aroma. Pocit na patře a v ústech je jemný, plný, bohatý, hřejivě alkoholický, hutný až olejnatý. Dochuť by měla být příjemná a velmi dlouhá.

Typová vína Tramínu jsou ve vůni osobitá, snadno rozpoznatelná, mají intenzívní kořenitě medové až bezové vůně a koncentrované, kořenité chuti. Ve vůni a chuti můžeme hledat čajovou růži, koření, med, hrozinky, tropické ovoce, kompotované ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, zázvor, skořici, lékořici, karamel, liči, mango, mučenku, grapefruit, květ černého bezu. ale někdy se mohou přidat také muškátové tóny. Vína jsou charakterizována jako silná, alkohol není v rovnováze s kyselinami. Vhodnost ke skladování je průměrná až dobrá, pokud má víno vyšší aciditu. Ležením v láhvi se aroma zušlechťuje.

Tramín je jednou z našich nejzajímavějších odrůd, přímo předurčenou pro naše severní vinohradnické oblasti. Jednak je jeho nezaměnitelné víno zcela výjimečné a nedaří se ho nahradit jinou, pokud možno plodnější a na pěstování příjemnější odrůdou, jednak nám dal celou řadu skvělých odrůd a dá se očekávat, že ještě nějaké vyšlechtěny budou. Při koštech je druhou odrůdou která dojde, hned po Pálavě, zásluhu na tom mají v nemalé míře ženy, pro které je velmi atraktivní. Při ochutnávkách ve sklípku na něj často ani nedojde, přestože víte o v koutku zastrčeném demižónku, vinař si ho nechá pro sebe. A nebo, aby ještě vylepšil dojem a zanechal výraznou vzpomínku, nabídne ho jako klenot ke konci ochutnávky, protože srovnání s Tramínem, obzvláště s tím s vyšším zbytkovým cukrem, by ostatní odrůdy příliš poškodilo. Dá se předpokládat, že plocha, osazená Tramínem, časem ještě mírně stoupne a Tramín si to i přes nižší úrodnost a vyšší pracnost jistě zaslouží. Ne nadarmo se ve slovenské Modre traduje přísloví : Ryvola, kupca privolá.